Perfektum

Tip: Připomeňte si téma slovesné kmeny z úvodu ke konjugaci.

Perfektní kmen

Kromě tvarů tvořených od kmene prézentního a kmene aoristního, jejichž společným znakem je vyjadřování dějů a činností, existují v řečtině i tvary tvořené od kmene perfektního, jež vyjadřují především stav (stativnost a rezultativnost):

Reduplikace

Charakteristickým příznakem perfektního kmene je tzv. reduplikace (zdvojka), která se na rozdíl od augmentu sekundárních časů objevuje nejen v indikativu, ale i v ostatních způsobech a také v neurčitých a jmenných tvarech (infinitivy a participia). Někdy je jí také říká epsílonová reduplikace, protože reduplikační samohláskou je ε:

Podle způsobu tvoření se rozlišují dva základní typy reduplikace:

• reduplikace úplná
• reduplikace neúplná
• reduplikace attická

Úplná reduplikace spočívá ve zdvojení počáteční souhlásky s vloženým ε. Aspirovaná souhláska θ, φ, χ se přitom nahrazuje odpovídající souhláskou neaspirovanou, tedy τ, π, κ. Úplná reduplikace se vyskytuje:

• U slovesných kmenů začínajících na jednoduchou souhlásku (kromě ρ):

  prézens	perfektum	význam
  λύω	λέλυκα	rozvázal jsem
  θύω	τέθυκα	obětoval jsem
  φιλῶ	πεφίληκα	mám v lásce
  χαίρω	κεχάρηκα	mám radost

• U slovesných kmenů začínajících na skupinu dvou a více souhlásek, a to ražená + likvida nebo nazála: π, β, τ, δ, κ, γ + λ, ρ, μ, ν (tzv. mūta cum liquidā) vyjma skupinu γν-:

  prézens	perfektum	význam
  γράφω	γέγραφα	napsal jsem (a mám napsáno)
  κράζω	κέκραγα	křičím
  πλουτίζω	πεπλούτηκα	zbohatl jsem (a jsem bohatý)

Neúplná reduplikace se tvarově podobá přímnožku. Vyskytuje se:

• U slovesných kmenů začínajících na vokál:

  prézens	perfektum	význam
  ἀγαπῶ	ἠγάπηκα	mám v lásce, miluji
  ἐλπίζω	ἤλπικα	doufal jsem (a doufám)

• U slovesných kmenů začínajících na konsonant ρ, ζ, ξ, ψ nebo jinou konsonantickou skupinu než mūta cum liquidā nebo na γν-:

  prézens	perfektum	význam
  ῥίπτω	ἔρριφα	vrhl jsem
  ζητῶ	ἐζήτηκα	vyhledal jsem
  ἀπο-στέλλω	ἀπ-έσταλκα	poslal jsem
  γι(γ)νώσκω	ἔγνωκα	poznal jsem

• V některých zvláštních případech má neúplná reduplikace formu εἴ-:

  prézens	perfektum	význam
  λέγω	εἴρηκα	řekl jsem
  λαμβάνω	εἴληφα	dostal jsem (a mám)

Při tzv. attické reduplikaci dochází ke zdvojení celé počáteční slabiky. V řečtině Nového zákona se hojně vyskytuje u slovesa ἀκουώ - slyším, které má perfektum ἀκήκοα - uslyšel jsem (ἀκ-ήκ-οα).

Zapamatujte si:

• Pokud sloveso v prézentu začíná na ῥ, po neúplné reduplikaci se hláska ῥ zdvojuje: ῥίπτω - ἔρριφα
• U předponových sloves se reduplikace umisťuje za předponu. Reduplikuje se totiž kmen: ἀπαγγέλλω - ἀπήγγελκα.

Funkce perfekta a překlad do češtiny

Perfektum vyjadřuje stav přítomný, vzešlý z děje minulého dokonavého, který svými následky trvá v okamžiku promluvy. Protože v češtině perfektum není, je nutné se při překladu uchylovat k různým náhradám. Můžeme použít:

• minulý čas dokonavý
• konstrukci typu "je mrtev"
• konstrukci typu "má uděláno"
• někdy i přítomný čas nedokovaný

Řeckému perfektu se významově nejvíce blíží opisy "mám uděláno", "mám uvařeno"; v konkrétních kontectech obrat však působí dost neobratně a nelze ho tvořit ode všech sloves. Perfektum je možno interpretovat dvojím způsobem:

• "udělal jsem, uvařil jsem" (perfektum aktivní)
• "někdo uvařil pro mne", tj. "je uvařeno" (perfektum medio-pasivní)

Zapamatujte si:

V Novém zákoně se "stavový" význam perfekta uplatňuje méně. Perfektum se obvykle překládá pomocí minulého času dokonavého. Používalo se často jako výraznější, expresivnější ekvivalent aoristu:

• Γιγνώσκετε τί πεποίηκα ὑμῖν; - Chápete, co jsem pro vás udělal ?